Pokud jste si nestihli na vernisáži zakoupit katalog k některé z našich výstav, rádi Vám jej zašleme poštou. Vše nutné nám prosím napište do e-mailu, který je uvedený vlevo dole na webu.
contemporary_czech_art_valek-attacks_petr-valek-instalation
Petr Válek

Tohle je Válka!

12. 3. – 9. 5. 2021

Fenomén zvuku a pohybu jsou ve fyzickém i v metafyzickém světě spojené nádoby. I když je svůdné opřít se o dionýské masopustní a karnevalové stopy minulosti, jejichž zvukový projev balancuje většinou na pomezí spazmického panku a randálu, označit kinetická soustrojí Petra Válka jako pouhé hlukostroje by znělo spíš hloupě. Netroufám si soudit, zda je jejich prvotní příčinou a posláním instinkt k pohybu, motorice – a teprve vedlejším projevem je pak hluknebo naopak. Je to asi „egál“: některé Válkovy samohyby – roboti sice obstojí také jako statické artefakty, ale jejich integrita se projeví až v okamžiku, kdy se rozběhnou, roztřesou, nebo se jinak dají do pohybu. V čem ovšem spočívá efekt, kterým obyčejného i zkušeného pozorovatele zaujmou? Tvrdím, že je to sadomasochistický soucit, že jejich poetika, charakter i magie spočívají v jejich sofistikované nedokonalosti, v hodinářsky kalibrované mechanické invaliditě. Je to dáno také jejich měřítkem: kdyby mohly být velké jako Dalek z filmu Dr. Who, vzbuzovaly by v nás Válkovy objekty určitě spíš respekt, nebo dokonce hrůzu.

Autor textu
Miloš Vojtěchovský
Praha 2021
contemporary_czech_art_valek-attacks_petr-valek-instalation
Contemporary_czech_art_Fire-in-the-midst-of-waters_Michal-Ožibko---abstract-painting
Michal Ožibko

Hořím navzdory všem mořím

4. 12. – 28. 2. 2021

Abstrakce je výrazem všech aspirací moderní společnosti. Je to největší kulturní projekt Západu, jehož potřebu svobody reprezentuje. Reprezentuje ale také vážnost, kterou této svobodě přisuzuje – a která jej recipročně vede až na hranu sebedestrukce. Umělecká tvorba je samou její esencí, bájnou Atlantidou, místem nezprostředkovaného zření krásy celku, jak o tom hovoří třeba Otokar Březina. Toto je podle mého také důvod, proč tolik přitahuje Michala Ožibka – malíře svou podstatou, absolventa ateliéru Zdeňka Berana, jednoho z mála českých hyperrealistů. Nabízí mu totiž více než jen prostor k nádechu, k uvolnění, k méně kontrolované, více otevřené prezentaci sebe sama a hloubky své osobnosti. V kontextu jeho přísné, kompaktní tvorby je to poloha patřičně velkorysá, bohatá a přející, v doslovném smyslu jdoucí rovněž k maximálnímu možnému účinku barvy, tahu štětce i rozměrů plátna. Je tento přístup legitimní i v naší únavně překonceptualizované době? Myslím si, že ano – myslím si, že je legitimní přesně v té míře, v níž jsou v rovnováze naprostá otevřenost vůči nám všem a skálopevná věrnost sobě samému. A v tom také spočívá můj upřímný obdiv. Ukazuje-li se totiž příliš mnoho, což může naneštěstí znamenat, že příliš málo je skutečně k vidění, je to risk, který je zde docela svobodně a vážně přijímán.

Autor textu
Barbora Kundračíková
Olomouc 2020
Contemporary_czech_art_Fire-in-the-midst-of-waters_Michal-Ožibko---abstract-painting